Bella a Sebastián

Kamelot

1:PGaměť mě tahá za rukG4susáv a vláčí do dětstvCí,
na louku čtyřlístAmků, co trháš pro štěsD7tí,
Gv koutě má duše dětinsG4suská, se choulí do peřCí,
v tom tiše zaklepAmou a stojí u dveD7ří.
R:GmBella má a SCmebastián,
Fv proudu třpytů čBekají tam,
D#nikdo balkón D7neotvíral,
nikdo G4susnezvonil k nGám.Gm 
Úsměv důlky Cmdo tváří hnal,
Fv očích úžas a kBdo by se bál,
D#to nebyl sen, co k rD7ánu se zdál,
co k G4susránu se zGdál.
2:Spěchám tou známou ulicí, je tichá, už se spí,
tma oči zavírá, jak mračna růžoví,
jdu domů a výtah přivolám a v horním poschodí,
můj úžas procitá, když bleskem uhodí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:13:25.003+00:00
Výsledky hledání: